3. září 2014

SILO - ANEB JAK JSEM SE OPĚT ZAMILOVALA DO SCI-FI






Ano, jsem svátečním čtenářem sci-fi, nejsem mu věrná, ale rozhodně jím neopovrhuji jako mnoho dam, které mají přece svůj žánr. Odmítám tohle genderové škatulkování. Přece jenom pro to, že jsem žena, ještě neznamená, že vůbec nezabrousím do typicky mužské uličky komiks/fantasy/sci-fi, kde se to divnými individui jen hemží. A když se těch ostýchavců, kteří v ruce svírají Star Wars, nedejbože zeptáte, jestli se těší na sedmou epizodu, málem s pláčem utíkají domů, protože na ně promluvila holka. Takže jsem si tam projednou namířila pro tohle nenápadné bílé dílko, o kterém se na přebalu píše, že se stalo bestsellerem, ještě než vůbec dorazilo na pulty knihkupců.


Silo je první česky vydané dílo amerického spisovatele Hugha Howeyho, a jedná se o první díl trilogie. Howey začal své povídky publikovat online na Amazonu a až později vyšly souhrně knižně. Je také autorem fantasy knih tzv. Bern ságy a nové trilogie Apokalypsa, jejíž druhý díl vyšel toto pondělí. 

Tak se tedy podíváme jeho bestselleru na zoubek: 
Zpočátku zní děj celkem ohraně - hrstka lidí žije v postapokalyptickém světě (2184) pod zemí v silu, ze kterého vychází pouze odsouzenci na smrt leštit čočky kamer, aby zajistili dobrý výhled na svět těm zbývajícím. Seznamujete se s hlavní postavou a její láskou, která tragicky skonala před třemi lety, když odešla dobrovolně čistit. Začala totiž pochybovat o pravdivosti zobrazovaného venkovního světa na obrazovkách, že ve skutečnosti se venku dá žít. Celé tři roky se náš hrdina zabýval myšlenkou, zda se jeho žena nezbláznila, až se také dobrovolně rozhodl odejít napovrch. V těchto místech by čtenář očekával náhle utnutí děje a návrat do minulosti, jak se vlastně dvojice poznala a její každodenní rutinu v železném boxu. Nic takového ale nečekejte, přece vám nebudu doporučovat béčko. 
Pro nedočkavce malý spoiler: Hrdina skutečně vychází ven a nestačí se divit pestré přírodě, modré obloze a bílým mrakům. Brzy mu však dochází kyslík v ochranném obleku a umírá velmi rychlou a bolestivou smrtí vedle své ženy. 

Howey mistrně klade dějové sekvence za sebou, tak aby čtenáře nechal v očekávání, poté ho naprosto překvapí a dá mu prostor na přemýšlení. Tyto pasáže mohou připadat někomu zdlouhavé, ale vzhledem k tomu, že časovou linii osekává jen v nutných případech, prožívá tak čtenář skutečně několik dní spolu s obyvateli sila. Celá koncepce přežívání v uzavřených podmínkách mi z počátku připomínala film Ostrov, kde jsou postavy také mylně informované o svém životním údělu a dostávájí zkreslené informace. U Sila ale není celé rozuzlení natolik šokující, jde o pečlivě připravenou koncepci života v extrémních podmínkách po zničující světové katastrofě. Nečekejte ale hi-tech terminátory a podobné robotické nesmysly. Je třeba se skutečně ponořit pod zem a představit si, jak taková samostatná jednotka může vůbec fungovat..a hlavně jak dlouho? A je vůbec samostatná?
Budete si klást desítky otázek, na které má Howey doslova schovanou odpověď a vůbec vám nebude vadit, že hlavní hrdinka je třicetiletá blondýna, která dokáže spravit i výkonný generátor vlastní silou. A přitom nepotřebuje romantické chvilky u serveru, aby mohla žít dál. Nebudete s ní jíst ani spát, protože tohle vám Silo nedovolí, nepustí vás, dokud neotočíte poslední stránku s pocitem, že další den s Julliette neprožijete. Ale stále máte v záloze ještě dva díly - teda česky ještě ne, Knižní klub je vydá, pokud budou čtenářsky oblíbené - takže hybaj do knihkupectví a kupte si to svoje!





Howey již prodal i filmová práva a podle všeho by se režie měl ujmout Ridley Scott, který tak dokázal oslovit Vetřelcem  a tolik zklamat Prometheem, tudíž budeme skutečně netrpěliví až do premiéry, jak to tentokrát dopadne. 

Hodnocení: 95%

Žádné komentáře:

Okomentovat